Billie Jean King porazila Bobbyho Riggse v Houstonu

Dne 20. září 1973 nastoupila Billie Jean Kingová proti Bobbymu Riggsovi v houstonském Astrodome v Texasu k exhibičnímu tenisovému zápasu, který byl předem propagován jako „Battle of the Sexes“. Nebyl to běžný večer v kalendáři profesionálního tenisu. Zápas sledovalo obrovské publikum v hale i u televizních obrazovek a od začátku bylo zřejmé, že výsledek bude vykládán mnohem šířeji než jen jako sportovní statistika. Kingová vyhrála ve třech setech 6–4, 6–3 a 6–3, ale samotné skóre zachycuje jen část významu celé události.

Odměny a veřejná výzva

V roce 1973 už byla Billie Jean Kingová jednou z nejvýraznějších osobností ženského tenisu. Na kurtu patřila mezi nejlepší hráčky své doby a mimo něj vystupovala jako důležitý hlas v debatách o postavení profesionálních tenistek, jejich odměňování i veřejném uznání. Téhož roku se v tenise intenzivně diskutovalo o rovných podmínkách a stejné finanční hodnotě ženské soutěže. Proto se jakýkoli velký veřejný střet, do něhož byly tyto otázky promítnuty, nemohl brát jen jako zábava.

Na druhé straně stál Bobby Riggs, bývalý špičkový hráč a wimbledonský vítěz z minulých desetiletí. V roce 1973 mu bylo přes padesát, ale díky své pověsti, herní chytrosti a především talentu pro sebepropagaci dokázal přitahovat mimořádnou pozornost. Jeho veřejná vystoupení před zápasem stavěla na provokaci a nadsázce. Tím vytvářel rámec, v němž se sportovní exhibice měnila v mediální podívanou s předem připraveným příběhem.

Napětí kolem utkání výrazně zesílilo už 13. května 1973. Tehdy Riggs v silně propagovaném zápase porazil Margaret Courtovou, jednu z nejlepších hráček světa. Tento duel později získal přezdívku „Mother’s Day Massacre“ a mnoha divákům i komentátorům se zdál jako potvrzení Riggsovy veřejné role provokatéra, který si dokáže podmanit velké publikum. Po tomto výsledku vzrostl tlak na další podobný zápas. Pozornost se rychle přesunula k Billie Jean Kingové.

Od Court ke King

Přijmout takovou nabídku znamenalo pro Kingovou zřejmé riziko. Kdyby prohrála, porážka by pravděpodobně nebyla popisována jen jako neúspěch jedné hráčky v exhibici. Mohla by být používána jako argument proti sportovní úrovni žen v profesionálním tenise a proti širším snahám o větší uznání ženského sportu. Kingová tak nevstupovala pouze do mediálně atraktivního utkání, ale i do situace, v níž se na její výkon promítala očekávání daleko přesahující tenisový kurt.

Samotná akce byla vystavěna jako velké divadlo moderní televizní éry. Houston Astrodome patřil k nejvýraznějším sportovním scénám své doby a organizátoři dobře chápali, že publikum nepřitahuje jen tenis, ale i inscenace kolem něj. Událost byla široce vysílána a od různých zdrojů pocházejí rozdílné odhady velikosti televizního publika. Jisté však je, že šlo o mimořádně sledovaný okamžik, v němž se profesionální sport, zábava a veřejná debata spojily do jediného večera.

Tři sety v Astrodome

Na kurtu se ale rychle ukázalo, že rozhodovat bude především hra. Kingová k zápasu přistoupila disciplinovaně a bez zbytečných efektů. Neusilovala o podívanou za každou cenu; její strategie byla věcná a soustředěná. Výměny vedla tak, aby Riggse nutila k pohybu a omezovala jeho možnost určovat tempo. Riggs byl zkušený, ale tentokrát nedokázal proměnit mediální rozruch ve sportovní převahu. Kingová si držela kontrolu a v průběhu zápasu působila jistěji i fyzicky připraveněji.

První set skončil 6–4 pro Kingovou a naznačil, že večer nemusí odpovídat předem rozehranému reklamnímu scénáři. Ve druhém setu zvítězila 6–3 a ve třetím stejným poměrem zápas uzavřela. Výhra ve třech setech neponechala mnoho prostoru pro pochybnosti o tom, kdo na dvorci podal lepší výkon. Právě jednoznačnost výsledku byla důležitá: nešlo o těsnou senzaci, ale o přesvědčivé vítězství.

Přenos, který přerostl tenis

Bezprostředně po zápase se o výsledku mluvilo jako o sportovní události i jako o kulturním momentu. To není totéž. Jako tenisový zápas šlo o exhibici, nikoli o turnajové finále. Jako veřejná událost však duel soustředil několik už existujících sporů do jediného, snadno sdělitelného obrazu: slavná hráčka, zkušený provokatér, obrovská televizní sledovanost a výsledek, který se dal okamžitě interpretovat. Právě tato kombinace vysvětluje, proč se utkání tak pevně usadilo v historické paměti.

Přitom je užitečné zachovat proporce. Jeden zápas sám o sobě nerozhodl otázky postavení žen ve sportu ani nevyřešil ekonomické nerovnosti profesionálního tenisu. Tyto změny vznikaly z dlouhodobé práce hráček, organizátorů, novinářů i institucí. Billie Jean Kingová byla důležitou součástí tohoto procesu také mimo jediný večer v Houstonu. Zápas s Riggsem se ale stal mimořádně viditelným bodem, v němž se dlouhodobější vývoj dal popsat a ukázat široké veřejnosti.

Proč na tom stále záleží

„Battle of the Sexes“ se připomíná dodnes, protože ukazuje, jak silně může televizně přenášený sport formovat debatu, která přesahuje samotnou soutěž. Mnoho významných utkání zůstává uvnitř dějin svého sportu. Tento duel se však stal součástí širší kulturní historie právě proto, že byl od začátku uveden jako střet symbolů i osobností.

Událost je také trvalým referenčním bodem v dějinách ženského profesionálního sportu. V první polovině sedmdesátých let se vedly ostré debaty o výši odměn, mediální viditelnosti a prestiži ženských soutěží. V tomtéž roce se U.S. Open stal prvním grandslamovým turnajem s rovnými prize money pro muže a ženy. Zápas Kingové s Riggsem tyto probíhající změny nevytvořil, ale pomohl je zviditelnit před publikem, které by jinak tenisovou politiku možná nesledovalo.

Stejně důležitý je i způsob, jakým duel spojil sportovní výkon s obchodní a mediální logikou moderního sportu. Byl to pečlivě propagovaný podnik, který ukázal, že velké sportovní akce mohou fungovat zároveň jako soutěž, televizní produkt i kulturní událost. V tom je jeho odkaz velmi současný: připomíná, že význam sportu často vzniká nejen na hřišti, ale i v tom, jak je zápas uveden, vysílán a vyprávěn.

Když se dnes na večer z 20. září 1973 vzpomíná, nejde jen o jedno staré skóre z houstonské haly. Připomíná se okamžik, kdy se profesionální tenis stal jevištěm pro širší otázky viditelnosti, uznání a veřejného obrazu ženského sportu. Billie Jean Kingová tehdy vyhrála konkrétní zápas. Historický význam celé události však vznikl z toho, kolik různých významů se do něj už v době jeho konání soustředilo.