První iPhone vstoupil do prodeje v USA

První iPhone při zahájení prodeje v USA dne 29. června 2007.

Dne 29. června 2007 začal Apple ve Spojených státech prodávat první iPhone. Po měsících očekávání od lednového představení uvedla firma zařízení do prodeje prostřednictvím vlastních obchodů Apple Retail a prodejních kanálů společnosti AT&T. Šlo o okamžik, kdy Apple vstoupil na zavedený trh mobilních telefonů s produktem, který spojoval telefon, funkce iPodu a přístup k internetu v jednom přístroji s dotykovou obrazovkou.

Když Steve Jobs 9. ledna 2007 představil iPhone během keynote na konferenci Macworld v sanfranciském Moscone Center, nešlo jen o oznámení další elektroniky. Apple tehdy ukázal, jak si představuje ovládání kapesního zařízení bez fyzické klávesnice. V době, kdy mnoho telefonů stále spoléhalo na hardwarová tlačítka, numerické klávesnice nebo malé klávesnice pro psaní zpráv a e-mailů, byla sázka na vícedotykové ovládání zřetelným odklonem od běžné praxe.

Právě v tom spočívalo hlavní riziko. Apple nevstupoval do prázdného prostoru. Trh mobilních telefonů už měl zavedené výrobce, zvyklosti i distribuční modely. Firma navíc uvedla přístroj s vysokou cenou a vázaností na jediného amerického operátora. Prodej byl při spuštění omezen na Spojené státy a nákup byl spojen se dvouletou smlouvou s AT&T. Pokud by zákazníci nepřijali ovládání přes displej nebo by jim vadilo omezení na jednoho operátora, mohl se projekt setkat s mnohem chladnějším přijetím.

Apple oznámil, že prodej začne 29. června 2007 v 18:00 místního času. Původní iPhone se při uvedení prodával ve dvou verzích: model se 4 GB za 499 dolarů a model s 8 GB za 599 dolarů, vždy s dvouletým kontraktem u AT&T. Zařízení mělo 3,5palcový displej a bylo prezentováno jako spojení tří funkcí, které lidé dosud často nosili odděleně: telefonu, přehrávače hudby a internetového komunikátoru.

Toto spojení samo o sobě nebylo jen marketingovou formulí. Apple se snažil nabídnout zařízení, v němž budou hardware a software působit jako jeden celek. To bylo důležité i z obchodního hlediska. Firma měla zkušenost s přehrávači iPod i s vývojem vlastního softwaru, ale v mobilních telefonech musela jednat také s operátorem, jehož síť, smluvní podmínky i způsob prodeje byly součástí výsledného produktu. První iPhone tak nebyl jen technickým zařízením; byl také výsledkem dohody mezi výrobcem elektroniky a telekomunikační společností.

Rozhodnutí odstranit fyzickou klávesnici mělo praktické důsledky. Znamenalo, že téměř celý přední panel mohl patřit displeji a že různé úkoly — telefonování, poslech hudby, prohlížení webu nebo práce s fotografiemi — mohly používat odlišná softwarová rozhraní na téže ploše. Zároveň to ale znamenalo, že Apple musel přesvědčit uživatele, že psaní, výběr položek i běžná navigace budou na hladké obrazovce dostatečně pohodlné. Nešlo tedy jen o vzhled přístroje, ale o důvěru v nový způsob práce s osobním zařízením.

Uvedení do prodeje bylo proto zkouškou několika věcí najednou. Šlo o test poptávky po dražším telefonu, o test síly značky Apple mimo její tradiční počítačové publikum a o test toho, zda se dotykové ovládání může stát hlavním rozhraním masově prodávaného telefonu. Zároveň šlo o okamžik, kdy se začal ověřovat model, v němž je jeden výrobek prodáván jako úzce propojená kombinace zařízení, softwaru a síťové služby.

V prvních měsících po uvedení se základní nabídka rychle zúžila. Dne 5. září 2007 Apple ukončil prodej 4GB verze a v nabídce ponechal model s 8 GB. I tento detail ukazuje, že první iPhone nebyl hotovým a neměnným bodem, ale začátkem řady rozhodnutí o ceně, kapacitě a podobě celé produktové linie.

Proč na tom stále záleží

Spuštění prodeje prvního iPhonu je důležité nejen jako okamžik v dějinách jedné firmy, ale jako dobře viditelný bod širší změny v osobní technice. Ukazuje, jak silně mohou podobu spotřebitelského trhu ovlivnit tři věci zároveň: konstrukce zařízení, návrh softwarového rozhraní a obchodní dohody s operátory.

První iPhone také pomáhá vysvětlit přechod od telefonů zaměřených hlavně na klávesnici a jednotlivé dílčí funkce k zařízením, která se chápou spíše jako malé počítače s trvalým přístupem k mobilnímu internetu. V následujících letech se tento směr stal základem pro rozvoj mobilních platforem, aplikací a nových způsobů distribuce softwaru. Když Apple v roce 2008 spustil App Store, navázal tím na model zařízení, které uživatelé nevnímali jen jako telefon, ale jako univerzální kapesní přístroj pro komunikaci, média a síťové služby.

Historický význam tohoto dne tedy nespočívá pouze v tom, že se začal prodávat nový produkt. Důležité je, že se při jeho uvedení setkaly technický návrh, obchodní strategie a změna uživatelských návyků. Událost z 29. června 2007 tak zůstává užitečným referenčním bodem pro pochopení toho, jak se mobilní zařízení stala jedním z hlavních prostředků každodenního přístupu k digitálním službám.